Tesařem na Zélandu

"Klajban voe, co ty tam vlastně furt robiš?" zní typická otázka na mě. 

"No, co by voe, tesařím." zní moje odpověď z posledních týdnů. Začal jsem s tím někdy počátkem srpna. Moje dávné zkušenosti se stavěním společně s maturitou z pozemního stavitelství mi zajistí chleba a píváky snad vždy a všude. Tady na Zélandu je stavění ale úplně jiný, než v Evropě. Nemrzne tady, takže domy jsou míň zaizolovaný a všechno se tak staví ze dřeva, páč to stačí. Takže stavař je tady spíš tesař. Což je jakože o dost lepší, že jo, páč lepší chodit domů od pilin, než od malty. Měl jsem docela štěstí, že jsem našel malou rodinnou firmu s pár zaměstnancema a dlouhodobě dělám na jednom místě v podstatě jen s jedním majstrem. Jeho jméno je Steve a sneslo mi ho samo nebe. Páč pracoval pár měsíců v Anglii, ví, jak je to zélandský stavitelství jiný, takže mi všechno dvakrát vysvětlí a ujistí se, že jsem na to všechno kápl.

Co je stavební dym:

- zvyknout si na palce a milimetry; hlavně ty milimetry jsou moje smrt, eště když sem si guma koupil metr v centimetrech

- musel jsem si koupit svoje nástroje; od každého podržtašky se očekává, že bude mít svoje nářadí. Cajk, aspoň se o ně každý stará

- chystám se si koupit kladivo za $80

- denně zabiju tak 100 hřebíků, z toho ani jeden růčo. Máme tady na to nail gun víš!

- Steve zná nazpaměť Borata a všechny texty Primal Scream. Už se osmělil a furt mi je zpívá. A prdí. Strašně prdí

Tadyhle řežu:

Z tohodle piju:

Tadydle stavím střechu, z čehož mi fakt asi praskne žíla jednou, páč střecha je prostě psycho těžká dycky:

Tadydle jsem se jednou pokoušel zabít pár hřebíků po staru růčo a už to bylo:

Vruty zásadně v plastovým pásku. Nic moc eko no:

Pracuju kolem 40 hodin týdně, někdy víc, někdy míň, je to hodně volný. Na Zélandu není max. pracovní doba specifikovaná, takže je docela běžný, že někteří tady pracují +60 hodin týdně.

Každý den se toho naučím kupu, stejně jako si každý den uvědomím, jak moc je potřeba se toho ještě naučit, abych si byl věcma jistej. Začínám v podstatě od nuly, páč tady jsou moje zkušenosti z ČR k ničemu, je to všechno nový. Dokud se učíš, čas plyne několikrát rychleji, než by musel, a tak zjišťuju, že už to dělám přes měsíc a na Zélandu jsem skoro dva. Ouh boy.