Zélandský podivnosti

Zéland je v mnoha věcech jiný a unikátní. Jiný vzhledem k mojí evropský zkušenosti, unikátní v mezích, které v mojí hlavě definují neunikátnost (tolik k politické korektnosti a teď tyhle pindy stranou). Něco už jsem někde nakousl, o něčem jsem se už rozepisoval, ale tady všechno pěkně pohromadě - co mě z poslední doby zaujalo.

• Neplatíme za vodu. Jasně, platíme ji z daní, ale nikdo tady nemá měřáky a voda je brána jako silnice - potřebuje ji každý, tak proč za ni platit zvlášť. Prej to tak je tady skoro všude, jen třeba v Aucklandu nebo Wellingtonu měřáky maj. Na elektřinu a plyn měřáky máme, a to se vždycky pěkně prohnem.
• Lidi tady choděj v gumákách. Není se co divit, je to tu kolem farma na farmě a gumáky jsou skoro jako módní doplněk - normálně vidíš borce oblečenýho podle poslední hip-hoperské módy a na nohách má zahovněné gumáky. Není výjimkou, že se nám někdo takový mihne i v knihovně.

• Free wifi je rarita, bezlimitní internet je luxus. Je to dáno tím, že na Zéland nevede moc optických kabelů. Mrkni třeba na mapu níže (zdroj). Jak vidíš, zatímco Evropa je protkána kabely, že nejde ani vidět, na Zéland vede jeden dva. Následkem toho většina lidí má omezené data stylem 10 GB / měsíc, free wifi je tak maximálně v dražších kavárnách a lepších knihovnách.

• Zákon o alkoholu dovoluje prodávat alkohol jen v určitý čas. Není to tak moc přísný, jako v Norsku, kde sis v supermarketu mohl koupit jen desítku a pro silnější piva už musel do Vinmonopoletu otevřenýho jen občas. Obecně je na Zélandu dovoleno prodávat alkohol v krámech od 7 ráno do 11 večer, v barech od 8 hodiny ranní do 4 do rána / v noci. V supermarketu koupíš pivo a víno, pro tvrdý musíš do specializovaných obchodů typicky zvaných poeticky Liquorland.
• 65 % veškeré energie pochází z obnovitelných zdrojů. Jasně, není to jako 98 % jako v Norsku nebo 100 % na Islandu, nicméně 65 % je fakt krásný číslo.
• Školný na zélandský univerzitě je kolem $25 000 za akademický rok. Jsou školy, kde se platí o pár tisíc méně, ale jsou školy, kde se platí mnohem více. Třeba zrovna knihovnický magisterský studium stojí těch 25k. Následkem toho tady titul pořád něco znamená a zaměstnavatelé na to slyší a než lidi něco začnou studovat, fakt si to pořádně rozmyslí. Na druhou stranu takovou částku typicky nikdo nedostane od rodičů ani to nemůže vydělat někde po brigádách během studií, takže si studenti typicky berou půjčky, které splácejí ještě hodně dlouho po absolutoriu.
• V práci mám placený pauzy, chodí k nám každý měsíc fyzioterapeut a je běžný chodit k pracovnímu psychologovi. Nejdříve k pauzám: vždycky po dvou hodinách si dám 20 minutový dýchánek. Říkají tomu buržoazně "tea break" nebo "break for a cup of tea", čili "pauza na šálek čaje". K fyzioterapeutovi: každý měsíc přijde postarší ženská, která se mě ptá, jestli mě třeba nebolí ruce od řazení knih, zápěstí od klikání na myši a celkově jestli všechno cajk. A psycholog? Ještě jsem neměl tu čest, ale vypadá to, že jestli k němu na dýchánek jednou za dva měsíce nepřijdeš, seš nějakej divnej a je dost možný, že si tě pozve na kobereček sám.
• Lidi chodí bosky. Už jsem to tady psal, ale přijde mi to pořád tak psycho, že to musím napsat znova. Prostě chodí bez bot (nebo v ponožkách) v dešti, do supermarketu, do hospody, do knihovny, do baru, na úřad, na pole, všude.
• Do buše je potřeba si čistit boty. Je to z toho důvodu, aby se zabránilo dalšímu zanášení přírody invazivními druhy a různými bakteriemi, které se ti lepěj na boty. Obecně jsou touhle čistotou Zélanďani posedlí a třeba na letišti není možný projít celní kontrolou, pokud máš na botech bláto. Opakovaně se mě třeba celník ptal, jestli mám trekový boty v batohu, páš jestli bych měl, chtěl by je vidět a jestli by se mu nezdály, v horším případě by mi je zabavil, v tom lepším nechal vydezinfikovat.
• Můžeš tady liskat a řídit. Prvně jsem si říkal, že to není úplně nejlepší nápad pít piváky a pak řídit, když jsem ale přišel na to, že je tady MHD sprosté slovo a bez auta jsi jako bez nohy, docela jsem tomu přišel na chuť. V krvi přitom můžeš mít 0,5 promile, což není nejmíň, odpovídá to nějakým těm dvěma, třema pivákům za večír. Prvně jsem se zdráhal, ale teďka už jako normálka jedu, i když mám v kuli. Vždycky to je v noci, když jedu od kámošů nebo z nějaký párty, takže silnice prázdný a nejedu víc, než těch 40 km / h. Jen pro případ, víš jak.
• Holky nechodí pravidelně na gyndu a zavítaj tam jenom, když maj nějakej problém. Jó tak tohle už je hodně specifický a asi to teďka vypadá, že se tady musím hodně nudit, že zjišťuju takový věci, á tak jako chápeš, člověk by měl mít přehled.