První náznak Slovenska se objevil, když na nás vykoukl dvanáctipatrovej panelák v hráškově zelený barvě na svazích Malých Karpat. Je to zvláštní ty přechody mezi státama. Když jedeš na kole, máš tak nějak čas to všechno vnímat hloubějc a dumat si nad tím, jaký to asi je, bydlet tady nebo tam, a jak je to jiný, v čem a proč. Vpravo vedle betonovýho města je starý město v čele s bratislavským hradem, vlevo od betonový džungle jsou pak krásně zelený Malý Karpaty, snad nejjižnější cíp těch našich východoevropských Alp. Tyhle kontrasty jakoby předznamenávaly Východní Evropu, kde jsou podobný protiklady na denním pořádku.
 |
| Lodi na Dunaji z bratislavskýho mostu |
Jelikož jsme s Annou úspěšní bojkotáří chození po památkách a turistická místa máme od srdce na háku, naše první bratislavský kroky vedou právě do Malých Karpat. Karpaty jsou magický fakt všude.
 |
| Mlžný ráno v Malých Karpatech |
Bratislava ti je jinak krásný město. Takový malý a milý; nepamatuji se, že bych kdysi byl v menším hlavním městě. Zrovna bylo po summitu EU, takže se město hemžilo policajtskejma autama a městská doprava byla zadáčo, to asi aby se místní štamgasti z radnice blýskli v novinovejch plátcích zahraničních periodik. A tak se nám tam líbilo, že jsme tam nakonec zůstali dva dny.
 |
| Nejlepší obrázek Bratislavy, jaký mám |
Po dvou dnech, za mlžnýho a vpravdě podzimního rána, jsme se vydali dál na východ po levým břehu řeky Dunaj.
 |
| Časný ráno na ještě buržoazní asfaltový stezce |
Na dalším putování je super to, že stezka vede přes Dunajský luhy, velkou chráněnou krajinnou oblast plnou ptáků různých skřeků, velikostí a barev. Od dob zélandských, kdy jsem dva roky kromě vačic vídával v přírodě jen opeřence, mi ptáci nějak přirostli k srdci.
 |
| Dunajské luhy |
Dálkový ježdění na kole je v některejch věcech podobný na dálkový trasy pěšky. Tak za prvý je třeba jíst asi jednou tolik, protože to je pro tělo přece jen dost zátěž, a za druhý je třeba spát asi jednou tolik, protože to je pro tělo přece jen dost zátěž. A tak zevlení podél trasy je na denním pořádku a nutno říci, že mám se zevlením už letité zkušenosti, takže jsem s tím neměl sebemenší problém. Někdy si říkám, že je škoda, že se to nedá někde studovat, že bych ten diplom získal raz dva.
 |
| Klajbič zevlíce |
Slovenská část dunajský stezky je originální v tom, že kousek za Bratislavou postrádá značení. Chápu, že návratnost investic do cyklistickýho značení není přímá a i ta ekologická stopa může být výrazná, nicméně ta recyklovaná paleta se šipkou z použitejch klacíčků od nanuků by se snad najít dala a jestli by se dělala sbírka, jako první bych jich pár vysomroval v místní cukrárně a poslal je, klidně i doporučeně. Někde za Gabčíkovem, městě asi padesát kiláků na východ od Bratislavy, originalita dosahuje vrcholu - to když končí asfaltový cyklostezky a začíná štěrkový něco, po čem máme dále jet. Nutno zdejším cestářům nechat, že cyklistům ve snaze udělat dobře tam toho štěrku nasypali půlmetrovou vrstvu, což byl určitě dobrý záměr, nicméně když se ti pravidelně boří kolo po řetěz do štěrkový bažiny, neoceníš to tak, jak by si stavitelé představovali. I pokračujem směle dál a když už se potřetí ztrácíme v lese, hodíme na všechno sandál a spíme tam, kde se nám zabořilo kolo.
 |
| Anna na břehu Dunaje |
Do Komárna dorážíme nakonec celí, jen naše kola vypadaj, že maj dost. V Komárně přečkáme noc u Lada, zdejšího ekologickýho teroristy, který nám vysvětlí, proč v Komárně chybí střední třída a proč je důležitý sadit stromy. Mé srdce si získává tím, když strčím u něho v bytě nabíječku do zásuvky a vono žádná elektrika. "Nic furt? Jo no, elektrika mi tu nejede už několik měsíců, nevím, čím to je, máš fuk." Vzhledem k tomu, že kromě postele, sprchy, matrace a bylinek rozvěšených všude po zdech nemá v bytě nic, tak si říkám, že to asi fuk asi fakt bude.
 |
| V Komárně ty kontrasty pokračují, najdeš tam prostě vše na jednom místě: komíny, kostely, paneláky, parníky i ocelový lodní monstra |
Z rána překračujem v Komárně most a rázem se ocitáme v kraji tokaje, guláše a langošů.
Žádné komentáře:
Okomentovat