Deadman’s Track patří ke klasickejm trekům v Ruahines. Dvoudenní výšlap se dá zvládnout za jeden den, avšak kdo by si chtěl nechat ujít noc v krásný chatě Rangiwahia? Prubnout jsem se to vydal s Emmou, která je zpět po toulání se po Thajsku a Číně, a naším surferem Théem. Už od počátku mi bylo jasný, že díky dobrý předpovědi toho uvidímě hodně.
 |
| Klasický Zéland |
K chatě jsme vyšli za západu slunce, při kterým na nás vykoukla i moje láska Taranaki, kterou z týhle vzdálenosti člověk jen tak snadno nezahlídne.
 |
| Čičina v oranžové |
Do hodiny sedíme před chatou, kde si za krásnýho ticha vychutnáváme poslední záblesky světla onoho dne.
 |
| Červeno-žluto-modrá nad Ruahines |
Noc je jasná jako málokdy, a tak když se s Emmou uprostřed noci vzbudíme, nemůžem se vynadívat na ty světla nad náma.
 |
|
| Hvězdná obloha nad námi |
Ráno nás vítalo krásný modrý nebe, a tak na nic nečekáme a vydáváme se vrcholům vstříc.
 |
| Théo pozorujíce Ruapehu |
I když je Emma většinou vysmátá, málokdy ji člověk vidí tak moc vysmátou, jako na vrcholcích hor.
 |
| Emma, vysmátější než obvykle |
Trek jsme dokončili něco kolem poobědí. Krásný, řeknu ti, krásný to bylo. První mrazík, kterej sme potkali, nám potvrdil, že s létem je definitivní konec a na treky je zase potřeba brát čepice a šály.
 |
| Milovaný Ruahines |
Žádné komentáře:
Okomentovat