Přál bych každýmu, aby jednou viděl Mt Taranaki. Je to fakt magický místo. To takhle jedeš polema v nadmořský výšce nula nula nic a najednou je před tebou dva a půl kiláku vysokej vulkán, co ho objímá prstenec mraků probodnutej zasněženou špicí. Nikdy mě nepřestane bavit se na tuhle horu dívat, stejně jako mě nikdy nepřestane bavit na ni lozit nebo vo ní psát. Když jsme se s Annou toho rána dostali pod ní, z jižní strany, kudy jsme se chystali lízt, se držel obří mrak.
 |
| Jižní mrak objímá Mt Taranaki |
Jak jsme brzo zjistili, mrak byl prosáklej vodou, která se na nás valila ze všech stran a brzo sme byli mokří na kost. Když jsme došli na Syme Hut ve výšce 2000 m, jen jsme se převlíkli do suchýho, padli do spacáků a vzbudili se za 4 hodiny.
 |
| Počátek deštiva |
To už na nás čekalo krásný modro a tak sme na nic nečekali a vydali se vrcholu vstříc.
 |
| Mt Taranki od chaty Syme |
 |
| Fanthams Peak s chatou Syme |
 |
| Vrchol Mt Taranaki |
 |
| Pohoří Pouakai, který je vidno z vrcholu |
Před setměním docházíme zpět na chatu a pozorujem, jak slunce zapadá,
 |
| Slunce západ |
aby za pár hodin vyšlo na druhý straně.
 |
| Slunce východ |
Nekonečně šťastnej, že hora ke mně zase jednou byla vstřícná, se vydáváme k vodopádům Dawson a pak do New Plymouth do jogínsko-permakulturního hnízda Myshky a Paddyho, ale to už je jinej příběh.
 |
| Dawson Falls |
Žádné komentáře:
Okomentovat