Novozélandský great walky jsou mokrým snem každýho protinožskýho trampa. Jedná se o 9 několikadenních tras, který reprezentují rozmanitost zélandský krajiny, a který patří k tomu nejlepšímu, co může Zéland chodcům nabídnout. Vobčas se v různejch časácích po světě mihne zmínka, že některý z great walků jsou vůbec nejvíc moc nejlepší a nej na světě. To já ale nemůžu soudit hele, dokud jsme ty všechny ostatní na světě nezdolal, takže snad jednou. Já do dnešního dne zdolal 2: sopečný hajk Tongariro a fjordovskej Kepler. A tak zas nastal čas podívat se na další - tentokrát na jezero Waikaremoana, kde v podstatě nic jinýho několik dní neděláš, než chodíš kolem jezera. No ale jakýho jezera! A tak sem jeden pátek strčil do báglu jídlo na 3 dny, pod paži Francouzku, do kapsy tequilu a šlo se na věc. Walk začal pár metrů od jezera,
odkud jsme pokračovali na pláž pokrytou sněhem. Jo, zima je tu. Zase.
Na pláži jsme se rozloučili s našimi švédsko-dánskými kámoši, kteří byli před pár měsíci mými couchsurfingovými hosty, a teď se jich ne a ne zbavit. Oh, krásný lidi to jsou, a jednou s něma budu mít permakulturní farmu ve Švédsku. Jo.
A pak sme se vydali dál. Jezero obklopovala těžká pohoda a mír.
Večer jsem dal koupačku jak pán, i když ty voe jako zimnej sem byl z toho dost a přebít to nemůže ani starej dobrej norskej džamp s Terkou do skandinávskýho jezera.
Večer sme takhle seděli v chatě opojení mexickým nápojem, když v tom přišel do chaty místní rybář, že kolem chaty je banda vačič přítulnejch jak holky v Moulin Rouge. A tak vylezem ven a fakt že jo, vačice na férovku dlabou z ruky a nechaj se pohladit po hlavě.
Druhý ráno bylo mlžný,
což nám nebránilo brodit se buší dál,
dál dál dál do horskejch výšin,
kde jsme strávili druhou noc. A tu třetí? Tu třetí to bylo furt stejný hele: nekonečná buš a spousta vody kolem.
Díky Míšánku...nádhera jako vždy...ale ta vačice mě dostala,šetřím na letenku...Zatím zdravím s babi :D
OdpovědětVymazat