V zemi československý za starými životy

A tak se stalo, že jsem přijel po dvou letech do Česka. Nejlepší, jak se kdekoliv aklimatizovat, je jít na tramp. Prostě se sebereš, hodíš za hlavu všechna očekávání a jdeš za šuměním lesa. A kde les šumí líp, než v Toulcových maštalích? Ach, ty Maštale. Všechno tam je nějaký magický, od hospod schovanejch v tom nejhustším křoví, přes borůvky větší než třešně po křišťálově čistý lesy. Společnici mi tentokrát dělalo štěně štěňovatý.

Ště-ně

Z Maštalí jsem se přes pár rodinnejch setkání dostal na Slovensko. Nějak mi ta aklimatizace prostě nešla. Na Slovensku jsem zkoukl Slovenský ráj. Je to dobrý, je pořád tam.

Údolím Bielej vody

Pak jsem potkal Olivii a Hannese. Kdysi jsem je hostil na Zélandu a dali jsme spolu pár treků. Jsou ze Švédska, platonicky je miluju a jednou s něma budu bydlet na farmě u Uppsaly. Jo.

Klajbič & Olivia

Zkoukli jsme spolu Spišskej hrad

Spišský hrad

a slovenskej venkov. Jako nemůžu si pomoct, ale ty slovenské dědiny už jsou tak hodně punk. Ale krásný, to víš, že jo.

Slovenský venkov

Nakonec jsem dal i ty Tatry moje milovaný.

Z cesty na Východnou Vysokou

A? A čéče nic. Ani to se mnou nehlo. Prostě chodím, vidím, potkávám, pozoruju a nic. Do starejch životů se prostě blbě vrací. Je to zvláštní a těžko popsatelný. Tomu, kdo ví, to nemusím popisovat, a tomu, kdo neví, se to popisuje těžko. Všechno je najednou takový jednoduchý. To každodenní vzrušení z novýho dne je pryč a všechno se zdá být děsně přímočarý a zároveň seknutý a stojící. Je to jako plavit se s vytřeštěnejma očima peřejema, kde to je prostě jasný, co máš dělat a kam jet, každej okamžik je něco, a najednou přijedeš do klidnejch vod, všechno stojí a i když to je taky hezký, tak ty jen rozmýšlíš, jestli teda jako pádlovat někam ke břehu, nebo radši někam s proudem, a nebo radši skočit do vody či přistavit a rozdělat oheň a nebo to pádlo úplně zahodit do křoví a jen koukat na mraky nad tebou; a místo, abys přemýšlel nad tím, co bude nejlepší udělat, jen zadumaně držíš pádlo a zíráš na vážku kolem a říkáš si, jestli se jí z toho rychlýho zabočování tu vpravo a tu vlevo a tu nahoru a tu dolů netočí hlava. Budu nad tím dumat při dalších trampech. Život je fajn.