Pláž Piha

Jsem byl v Pize. Není to šikmá Pisa ani pyramidová Gíza, ale plážová Piha. S Brycem, prvním člověkem, kterého znám, co nikdy nepozřel maso, jeho tetou a máti. Krásný holky, dlouholetý veganky. Prvně klasika: před vstupem do buše se do základů očistit, abys tam třeba nedonesl třeba arašíd, ze kterého by vypučely malý arašíďata a z nich další a další arašíďáci, až by arašídová armáda zpustošila celou buš.

Pak jsme se podívali pod místní přehradu. Na to, že jsme uprostřed zimy, bylo ten den docela spoko počasíčko, že jsem i nožky ve vodě smočil.

A pak už jen Piha, Piha, Piha. Krásný místo, člověče! Západně od Aucklandu, kde stezky vedou vždycky jen prudce nahoru nebo dolů a nikdy rovně, na prahu Oceánu s velký O, kde za obzorem fakt není pár tisíc kilometrů vůbec nic.

Fidžané a jejich pohled na Česko

Mám nové kamarády. Mike & Josh z Fidži, původně Indové.

Josh: "Majkl, odkud si?"
Já: "Am from d Ček ripablik"
Josh & Mike: [zamyšleně na mě hledí poprvé]
Já: "Čekoslovakia"
Josh & Mike: [zamyšleně na mě hledí podruhé]
Já: "Prag, Praha, Praga"
Josh & Mike: [zamyšleně na mě hledí potřetí] "To je Amerika nebo Evropa?"
Já: "Evropa. Na východ od Džermany"
Josh: "A! Džermany! Znám. Takže východní Německo?"
Já: "Ne, jsme samostatní."
Josh: "Hm, Čekoslovakia je samostatná?"

Já: "Jo, vlastně to není Čekoslovakia, rozdělili jsme se na Česko a Slovensko před více než dvaceti lety."
Josh & Mike: [zamyšleně na mě hledí počtvrté] "Jak dlouho trvala válka?"
Já: "My jsme se rozdělili v míru, nikdo neumřel."
Josh: "Tak proč jste se rozdělili?"
Já: "Hmmm no ono to souviselo se rozpadem Sovětského svazu a ..."
Josh: "Majkl, kolik lidí žije v Čekoslovakia?"
Já: "10 milionů"
Josh: "To je nic. Majkl už se nerozdělujte, takový malý státy jsou stejně jenom pro srandu. Indie, Austrálie, Čína, Amerika, Francie, Anglie - to jsou státy."
Já: [zamyšleně na ně hledím poprvé]
Josh: "Víš Majkl, my na Fidži se učíme o Asii, ostrovech v Pacifiku a Americe. Neučíme se o Evropě. Známe jen Anglii, Francii a Německo."
Mike: "A Itálii a Španělsko. Dobrej fotbal"
Josh: "Jo, to je fakt. Majkl, hrajete fotbal?"
Já: "Jo."
Josh: "A co ještě?"
Já: "Lední hokej. V tom jsme jedni z nejlepších na světě."
Josh: "Lední hokej? To je jako normální hokej, ale na ledě?"
Já: "No, jako jo. Jste to nikdy neviděli?"
Josh: "Slyšel jsem o tom, ale to my nehrajem, nemáme led. My tu hrajeme prostě normální hokej bez ledu. Na co potřebuješ led Majkl?"
Já: [zatímco se chechtají trapnému výmyslu hokeje s ledem, zamyšleně na ně hledím podruhé]

A tak pokračujem další hodinu, zamyšleně hledíce jeden na druhého. Podobný konverzace ti dávaj najevo, že rodná víska už je fakt daleko.